Chceme Brno, kde 1. na ulicích neumírají žádní chodci, 2. cesta s kočárkem není bojová hra 3. a chodníky patří lidem, ne autům.
TAKY CHCI V BRNĚ ULICE PRO LIDIZaměřili jsme se na ty nejkřiklavější případy brněnských ulic, na kterých je vidět, že na lidi se myslí až v poslední řadě. Auta parkující na chodníku, rušení přechodů nebo neexistující trasy pro pěší v případě rekonstrukcí pouze přispívají k tomu, že se lidé na ulicích necítí bezpečně. Pojďme to společně změnit!
Vyzýváme vedení Brna, aby přijalo závazná opatření v souladu s následujícími body:
1. Vize nula. Každý rok v Brně zemře pod koly aut v průměru pět lidí. Každá taková smrt je zbytečná. V mnoha městech Evropy se radnice zavázaly k přijetí tzv. Vize nula s cílem, aby na ulicích už auta nezabila ani jednoho chodce. Přijměte taková závazná opatření, aby ulice Brna byly pro chodce a cyklisty bezpečné a v budoucnu již k žádným úmrtím nedocházelo.
2. Průchod městem není bojová hra. Při jakékoliv rekonstrukci a po ní musí zůstat možnost projít místo pěšky. Není možné, aby náhradní trasa byla značena stovky metrů daleko a nebyla přizpůsobena chodcům, včetně těch znevýhodněných. Stejně tak není možné, aby míst pro bezpečný pohyb po ulici po rekonstrukcích ještě ubývalo. Přijměte taková závazná pravidla, která zajistí bezpečný a plynulý pohyb chodců po dobu jakékoli rekonstrukce na území Brna a po jejím ukončení.
3. Chodníky lidem, ne autům. Parkování na chodníku se v Brně stalo normou. Z už tak malého prostoru vyhrazeného chodcům auta ukrajují další díl, když parkují se značným přesahem do chodníku. Přijměte taková pravidla, která jasně oddělí prostor pro parkování od prostoru pro pěší a přijměte takové závazné pokyny pro Městskou policii, aby bylo parkování na chodníku skutečně trestáno.
Jasna Flamiková
zastupitelka na Brně-Střed
Dalibor Levíček
místopředseda Strany zelených v Brně, zastupitel v Brně-Líšni
Mnohá světová města již přijala za svou Vizi nula, kdy pod koly aut nesmí zemřít žádní lidé. Soustavnými konkrétními opatřeními již dosáhly snížení počtu obětí a Helsinky dokonce naplnily cíl - v roce 2019 tam nezemřel žádný chodec ani cyklista. Změna je tedy možná. Mezi konkrétní kroky např. patří snížení rychlosti aut na všech místech, kde dochází k protínání pěšího provozu s automobilovým, rozšiřování pěších zón, zabezpečování přechodů pro chodce a budování cyklistické infrastruktury, kdy dochází k oddělení cykloprovozu od aut.
Rekonstrukce ulic lze provádět tak, aby byl zároveň umožněn průchod chodcům. Konkrétně lze vyznačit dočasné přechody pro chodce za současného snížení rychlosti okolo projíždějících vozidel, u výkopových rekonstrukcí je nutné umístit skrze stavbu mobilní lávky a ty pak přesouvat podle postupu stavebních prací. Stejně tak by mělo být samozřejmostí umístění ochranných bariér v případě, že je nutné provoz pěších přiblížit více silnici.
Parkování aut na chodníku je vždy přestupek. Městská policie v Brně však parkování na chodníku příliš nepokutuje, a když, tak rozdává pouze “lístečky” za stěrač a jen minimálně využívá další možnosti - botičky a odtahy. Další alternativou jsou stavební úpravy, které zkrátka neumožní autům na chodníku parkovat nebo na něj přesahovat v místech, kde je parkování povolené.
Strana zelených dlouhodobě usiluje o udržitelnou dopravu ve městech. Podpořte prosím naši práci finančním darem.
Podpořte nás finančním darem
Foto: Paul Korecky a Marek Lupač